Cheops stavitelem
?
Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy
A
Menu-volba témat
B
Alternativní témata
Civilizace
Nikola Tesla:„Co jeden člověk nazývá bohem, jiný nazývá fyzikálními zákony.“
V minulém dílu Civilizace 25 jsme dospěli k poznání, že na planetách Venuše a Mars v minulosti mohl být život. Pomocí asteroidů se mohl rozšiřovat na další objekty Sluneční soustavy.
Tentokrát budeme pátrat na Galileovských měsících Jupiteru po možnostech uchování života v elementární buněčné, nebo rozvinuté živočišné, nebo dokonce inteligentní formě.
Stále ale musíme brát na vědomí, že na naší Zemi zůstaly artefakty po dávné inteligentní civilizaci.
AU = astronomická jednotka (astronomical unit) vzdálenost Země-Slunce = 150 milionů km
Které objekty ve Sluneční soustavě připadají v úvahu?
Měsíc Jupiteru Io
Fyzikální charakteristiky Io
Io se skládá převážně ze silikátových hornin obklopujících roztavené železné, či síroželeznaté planetární jádro, viz obr.6.
Na povrchu měsíce se nachází více než 400 aktivních sopek, což z Io činí geologicky nejaktivnější těleso Sluneční soustavy. Sopečná mračna a lávové proudy neustále přetvářejí povrch měsíce. Vědce překvapil povrch téměř bez kráterů, pokrytý hladkými planinami narušovanými, jak horami různých velikostí a tvarů, tak lávovými výlevy a proudy.
Teplota na povrchu dosahuje v průměru −143 °C, ale rozsáhlé oblasti vlivem sopečné činnosti mají teplotu okolo 17 °C. Slapové tření vede k tavení významné části měsíčního pláště.
Voda se na měsíci Io nachází jen v minimálním množství, nebo tam není žádná, přestože malé množství vodního ledu nebo hydratovaných minerálů bylo již na povrchu zaznamenáno.
Io má extrémně řídkou atmosféru, která se skládá hlavně z oxidu siřičitého s atmosférickým tlakem okolo jedné miliardtiny atmosféry. Mračna tvoří plynná forma síry a oxidu siřičitého, který uniká z vyvrhovaného magmatu. Vzhledem k tomu působí na povrch silná radiace.
Závěr:
Z uvedených chrakteristik je patrné, že život v jakékoliv podobě, ať trvalý, nebo dočasný, je nemožný bez použití ochranných prostředků.
Europa je vnitřním složením nejvíce podobná velkým terestrickým planetám, hlavní minerální zastoupení v horninách pak připadá na silikáty.
- Europa má 3100 km v průměru, takže je jen o něco málo menší než pozemský Měsíc, a současně je šestým největším měsícem ve Sluneční soustavě.
- Předpokládá se, že plášť Europy je tvořen převážně z křemičitanů, které obklopují železné jádro, viz obr.4. Okolo silikátové kůry a pláště se nachází obrovský oceán tekuté vody obepínající celé těleso.
Náš pozemský život se ve valné většině opírá o potravní řetězce založené na fotosyntéze, takže sluneční svit a teplo představují jeho naprosto nezbytný základ. Teplo pocházející od Slunce také pomáhá udržovat vodu na Zemi v kapalném stavu, což je další zásadní podmínka pro život, jak jej známe.
Přesto lze kapalnou vodu ve Sluneční soustavě najít i na místech, která jsou od Slunce vzdálena natolik, že by se měla nacházet v oblasti věčného mrazu a voda by se tam měla vyskytovat jen ve formě ledu. Těmi místy jsou ledové měsíce Ganymedes a Europa obíhající kolem Jupiteru a Enceladus obíhající Saturn.
EUROPA je cílem dvou nadcházejících misí - JUICE pod záštitou Evropské kosmické agentury a Europa Clipper NASA, kdy se použije radar pronikající ledem, podobně jako když vědci zkoumali Grónsko, a bude pořizovat podpovrchové snímky ledového pláště Europy.
Závěr:
Na měsíci EUROPA jsme docílili značného pokroku při hledání možností hostitelství mimozemského života. Potenciálně by se mohl nacházet mimozemský mikrobiální nebo i pokročilejší život ve slaném oceánu pod povrchem EUROPY. Navíc podpovrchový oceán je zevnitř vyhříván rozžhaveným jádrem, slapovými jevy od Jupiteru a rozpadem radioaktivních prvků. Další průzkum života na EUROPĚ budeme sledovat.
Závěr:
Z uvedených chrakteristik je patrné, že život na povrchu v jakékoliv podobě, ať trvalý, nebo dočasný, je nemožný bez použití ochranných prostředků. Podobně jako v případě Europy i na Ganymedu by se potenciálně mohl nacházet mimozemský mikrobiální nebo i pokročilejší život ve slaném oceánu pod povrchem Ganymedu, ale s menší pravděpodobností.
Měsíc Jupiteru Callisto
Callisto nemá železné roztavené jádro, ale existuje malé silikátové jádro uprostřed měsíce. Poloměr takového jádra nepřesahuje 600 km.
Povrch Callisto je posetý krátery, nejvíce ve Sluneční soustavě, leží na studené, ztuhlé a ledové litosféře, jejíž mocnost je mezi 80 až 150 km. Pravděpodobný slaný oceán se nachází mezi 50 až 200 km hluboko pod povrchovou kůrou.
Na povrchu se nenacházejí žádné hory, sopky, ani tektonické útvary vzniklé endogenními pochody uvnitř měsíce.
Callisto má velmi slabou atmosféru tvořenou oxidem uhličitým. Kyslík zatím nebyl přímo v atmosféře Callisto detekován. Existence oceánu se jeví více pravděpodobná, pokud voda obsahuje malé množství čpavku, či jiné nemrznoucí směsi. Existuje jen málo náznaků o tektonických procesech na Callisto.
Závěr:
Z uvedených chrakteristik je patrné, že život na povrchu v jakékoliv podobě, ať trvalý, nebo dočasný, je nemožný. Podobně jako v případě Europy a Ganymedu, i na Callisto by se potenciálně mohl nacházet mimozemský mikrobiální život ve slaném oceánu pod povrchem Callisto.
Provedli jsme další krok k hledání možností života, tentokrát na Galileovských měsících Jupiteru. Nejnadějnějším se jeví měsíc EUROPA, na kterém byly zjištěny nejvhodnější podmínky pro uchování života. Na jeho výzkumu se budou podílet 2 projekty -
JUICE pod záštitou Evropské kosmické agentury a
Europa Clipper NASA.
Příště budeme pokračovat v pátrání v dalších oblastech Sluneční soustavy a také budeme zjišťovat, co o objektech Sluneční soustavy věděly starověké civilizace Egypta a Sumeru.
----- Mojmír Štěrba -----